Česko

Norský státní alkoholový monopol Vinmonopolet poprvé vypisuje výběrové řízení na dovozní kvótu pro rakouská PIWI vína. Na tento přísně regulovaný trh lze dovážet vína pouze s povolením a na žádost. Do konce března mohou rakouští vinaři přihlašovat svá PIWI vína odrůd Cabernet blanc, Donauriesling a Donauveltliner ročníku 2021. Vybraná vína budou ve státních obchodech k dostání od září.
Dostupné množství vína, o které Vinmonopolet v Rakousku požádal, je v současné době stále malé. Na 21 hektarech se pěstuje Cabernet blanc, na 54 hektarech Donauriesling a na 31 hektarech Donauveltliner. Význam PIWI odrůd však neustále roste.

Zdroj: Austria Wine Marketing, 25. 2. 2022, JS

DVOJITÝ NÁVRAT
• Od ekologického vinohradnictví přes chemizaci zpět k ekologickému vinohradnictví
• Od evropské révy vinné přes přímoplodné hybridy zpět k evropské révě
Jiří Sedlo, Valtice 14.2.2020

Historicky vyvoj a vyznam PIWI odrud

Dne 13. 9. 2021 proběhlo v Lednici na Mendelově univerzitě Brno, Zahradnické fakultě v Lednici od 9:30 do 12:30 první setkání regionálního sdružení PIWI CZ. Ústav vinohradnictví a vinařství ZF v rámci své výzkumné činnosti sleduje a vyhodnocuje na pokusné vinici o výměře asi 4 ha odrůdy a novošlechtění révy vinné s cílem vybrat nejvhodnější kandidáty pro vinařskou praxi. Součástí vinice je i udržování genofondu révy.

Prof. Pavel Pavloušek podrobně provedl přítomné vinicí a předvedl již v tuzemské i zahraniční praxi pěstované PIWI odrůdy, dále podnožové a pěstitelské pokusy. V sortimentu se nachází již v některé zemi registrované PIWI odrůdy, včetně stolních a zkoušených nových semenáčů, či už naroubovaných kandidátů na odrůdu, celkem jde o stovky různých rostlin. Z podnožových pokusů jsou sledovány nejčastěji pěstované podnože, zastoupeny jsou ale i u nás málo používané podnože Ferkal a Paulsen, které podporují jak odolnost k „vápnu“ tak kvalitu hroznů.

pokračovat ve čtení

Jiří Sedlo

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), konkrétně ředitelé odborných sekcí Ing. Jiří Urban a Ing. Miroslav Florián, zorganizoval v pondělí 16.8.2021 jednání o PIWI odrůdách révy vinné v ČR včetně jejich degustace, na které sezval přes třicet zainteresovaných osob. Jednání a degustace se zúčastnili producenti vína z PIWI odrůd, kteří se představili i vlastními vzorky vín, například vinaři Zapletal z Valtic, Plaček z Moravských Bránic, Volařík z Mikulova a Válkovi z Nosislavi. Většina předložených vzorků pocházela ze sklepa ÚKZÚZ Oblekovice a z Vinselektu Michlovský. Celé jednání uvedla přednáška Doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., dr. h. c., který představil nedávnou historii, současnost a možnou budoucnost šlechtění PIWI odrůd révy dříve v podniku Resistant Velké Bílovice a následně ve Vinselektu Michlovský. Odborná přednáška přítomné velmi zaujala a plynule navázala diskuze o budoucnosti interspecifických odrůd révy v ČR. Aktivně se jí mimo jiné a již výše uvedené vinaře a organizátory z ÚKZÚZ zúčastnili Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident Agrární komory ČR a předseda AK Jihomoravského kraje, dále předseda dozorčí rady Svazu vinařů ČR, člen představenstva PIWI International a předseda PIWI CZ Ing. František Mádl, viceprezident PIWI International Ing. Jiří Sedlo, CSc., ředitel Střední vinařské školy Valtice Ing. Tomáš Javůrek, prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. z Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU, ředitel Znovínu Znojmo, a.s. Ing. Pavel Vajčner, emeritní ředitel ÚKZÚZ RNDr. Jaroslav Staňa, a řada dalších. Celkem bylo prezentováno přibližně 40 vzorků vín.

Po delší diskuzi dospěli účastníci k následujícím závěrům:

• ČR má dlouhodobou tradici ve šlechtění odrůd, s počátky ještě před zakladatelem genetiky G. J. Mendelem, u révy vinné patří v současnosti na přední místa ve světě.

• Několik dalších perspektivních českých PIWI odrůd nové generace (s převahou vitis vinifera v genetickém základu odrůd, která určuje i chuťové vlastnosti blízké očekáváním evropským spotřebitelům) je již před ukončením registračního řízení v ÚKZÚZ.

• V ČR je nutné pro další rozvoj vinařství podpořit nové, již registrované odrůdy, které jsou odolnější vůči houbovým chorobám, a to především podporou jejich výsadby, ale i prodeje vín z nich získaných. Je to v souladu s cíli, které si stanovila EU do budoucna. S klasickými odrůdami, bez ohledu na rezidua pesticidů, bude uhlíková stopa vína vždy vyšší a jeho kvalita bude i v případě biovína pouze srovnatelná s novými PIWI odrůdami. Oproti většině zemědělských plodin je réva díky odolnějším odrůdám na ekologizaci připravena, je ale třeba podpořit výměnu části odrůd. Podíl PIWI odrůd ve vinicích ČR (4,1 %) patří k nejvyšším v Evropě. Bohužel zatím se pěstují z většiny zahraniční odrůdy, ačkoliv naše jsou minimálně srovnatelné a rozšiřují se v zahraničí.

• Podpora PIWI odrůd by měla být chápána jako „startovné“ v prvních letech zavádění nové společné zemědělské politiky EU (SZP). Po ukázání výhod těchto nových odrůd a prosazení se jejich vín na trhu, již nebude nutná, protože jsou konkurenceschopné.

• Tato podpora by měla být zavedena v rámci nové SZP i pro ostatní plodiny, mimo rozpočty stávajících společných organizací trhu (SOT) jednotlivými komoditami. To znamená nárokovou podporu za jasných pravidel stanovených pro celou EU, mimo SOT, ale v rámci SZP jako vícenáklady pro zavedení nové SZP, za omezení zemědělců směrem k ekologii.

K naplnění těchto cílů je třeba co nejdříve vyzvat MZe ČR, ale i Evropskou komisi a Evropský parlament.

Bližší informace k PIWI odrůdám: Ing. František Mádl, fmadl1917@gmail.com,

https://piwi-international.org/

Foto: Část účastníků jednání

Koronavirus se podepsal i na tomto, v pořadí již desátém ročníku soutěže, musel se uskutečnit online. Celkem bylo během tří degustačních dnů, od 13. do 15. Listopadu, hodnoceno 413 vzorků vín PIWI odrůd z 15 zemí. Bylo uděleno celkem 42 velkých zlatých, 175 zlatých a 161 stříbrných medailí.
Oproti minulému ročníku bylo o 58 vzorků méně, ale na druhou stranu o jednu zemi více. Se 170 přihlášenými vzorky vín bylo nejsilněji zastoupenou vinařskou zemí Německo, následované Švýcarskem, Itálií a Rakouskem. Měřeno počtem velkých zlatých medailí bylo pořadí následující:
Německo s 12, na druhém místě Švýcarsko s 9 a Rakousko se 6 zlatými medailemi. Na velké zlaté medaile dosáhly rovněž Švédsko (3 vzorky růžového a šumivého vína), Polsko (3 vzorky bílého, růžového a přírodně sladkého vína), Dánsko (2 vzorky šumivého a přírodně sladkého vína), Itálie (2
vzorky z Lombardie a Trentina), Slovensko, Belgie, Lichtenštejnsko, Nizozemsko, a Francie. Vinaři z České republiky, i přes podporu Vinařského fondu a Národního vinařského centra, se letos soutěže nezúčastnili. Přesto víno moravské odrůdy Savilon ročníku 2018 získalo velkou zlatou medaili (97
bodů). Stalo se tak zásluhou vinařství Víno Hladký ze slovenské Skalice.

Na základě historie této soutěže lze hodnotit i jednotlivé PIWI odrůdy. Je to ale ztíženo tím, že vznikají neustále nové a většinou lepší. Ve výsadbách však nezaujímají prakticky žádnou plochu, oproti těm starším. Podrobný rozbor ponecháme na jiný příspěvek. Zde lze pouze říci, že velké zlaté medaile letos získaly následující odrůdy (samostatně, nikoliv jako cuvée): Solaris (7), Muscaris (5), Cabernet blanc (3), Divico (3), Sauvignac (3), Souvignier gris (3), Cabernet Cortis (2), Johanniter (2), Regent (2), Rondo (2), Baco noir (1), Cabernet Cantor (1), CAL 1-22 (1), Donauriesling (1), Helios (1) a Savilon (1).

Nejvyšší počet bodů, 98, v kategorii červených vín získala dvě cuvée ze švýcarského okolí Ženevského jezera – v bariku vyzrálé víno ročníku 2018 z odrůd Divico, Gamaret a Bronner z Domaine de la République et Canton de Génève (AOC) a ze stejných odrůd i ročníku AOC z vinařství Florian Ramu,
rovněž ve stylu barrique. Mezi bílými víny zvítězila rovněž 98 body dvě vína, tentokrát z Dolního Rakouska: V nerezu zpracovaný Donauriesling Sommelier ročníku 2019 bio-vegan z Winzer Krems a rovněž reduktivní cuvée odrůd Blütenmuskateller, Donauriesling a Muscaris, bio-vegan 2019, z Bio Weinbau Prinz. 98 bodů ještě získal vítěz kategorie šumivých vín Souvignier gris brut reserve z Charakterweine Josef Scharl ve Štýrsku. Víno vzniklo v dřevěném sudu a druhotné kvašení proběhlo tradiční metodou v láhvi. Nejvíce hodnocené růžové víno pochází ze Švédska, nejsevernějšího státu, který se zúčastnil soutěže. Víno z odrůdy Rondo 2019 z vinařství Österlenvin získalo 97 bodů. Stejný počet bodů obdrželo i nejlepší dezertní víno – Theia 2019 z vinařství Nove Lune z italské Lombardie.
Jde o zemské víno (CHZO), cuvée odrůd Helios, Bronner a Solaris, které bylo tradičně vinifikováno v bariku.
Jiří Sedlo

Odrůda „Felicia“ vyšlechtěná Institutem pro šlechtění révy v Geilweilerhofu byla v Německu povolena pro získávání kvalitního vína. Vína této bílé odrůdy jsou již několik let k dostání ve vinotéce Institutu v Geilweilerhofu (Julius Kühn-Institut, JKI). Odrůda je právně chráněna již od roku 2004, koncem roku 2020 obdržela povolení Spolkového odrůdového úřadu. To znamená, že je ve většině vinařských oblastí schválena pro produkci kvalitního vína a není nutné zkušební pěstování. Podle JKI může pěstování odrůdy Felicia ušetřit až dvě třetiny fungicidů. Odrůda byla vytvořena v roce 1984 křížením rezistentních rodičovských odrůd Sirius a Vidal blanc. Kromě odolnosti proti padlí a plísni révy je odolná i proti černé hnilobě. To může také snížit použití mědi.

Na vinici lze Felicii poznat podle nápadně lesklých listů. Typické pro odrůdu jsou velké a volné hrozny, které jsou vhodné i k přímé konzumaci. Se třemi až čtyřmi hrozny na letorost má odrůda relativně vysoký výnos. Díky volné struktuře hroznů je Felicia docela necitlivá na plíseň révy. Kvůli ne zcela vzpřímenému růstu letorostů je však jejich vyvazování ve vinici trochu časově náročnější. Zraje srovnatelně s odrůdou Müller Thurgau. Senzoricky náleží Felicia k lehkému a jemně ovocitému druhu vína. Jemný buket se vyznačuje aromatem zralých plodů, jako jsou jablko, meruňka a banán, které jsou v některých letech kombinovány s lehkým muškátovým oříškem. Víno má harmonické kyseliny.
Vzhledem k této charakteristice je odrůda také zajímavým partnerem pro cuvée.
JKI/Stefanie Hahn/JS

Vinaři pěstující PIWI odrůdy se například vyjadřovali k jejich kladným a záporným stránkám. Za kladné stránky naprostá většina považuje pěstitelské a vinifikační vlastnosti, za negativní pak prodej vína těchto odrůd. Jejich konkurenceschopnost s klasickými odrůdami považuje za dobrou jen 13 %, 50 % se domnívá, že je přijatelná, ale je nutné je ještě vylepšit a 38 % uvedlo nízkou konkurenceschopnost.

Vinaři a obchodníci tyto odrůdy charakterizují jako málo známé, vyžadující vždy výklad, mají nezajímavé názvy, jejich společný název „PIWI“ je příliš technický a styl vína je nejasný. K opatřením, jak situaci zlepšit, navrhují: zvýšit jejich atraktivitu, více je rozšířit v praxi a zvýšit jejich kvalitu vína, podpořit přesvědčování vinařů a vzájemnou výměnu jejich zkušeností a jednotlivé odrůdy aktivně propagovat. Vinařské svazy a instituce k tomu doplňují šířit nové vědecké poznatky, podpořit informování široké veřejnosti, pořádat přednášky a soutěže vín.

Při degustacích červených vín se ukázalo, že odrůdy Cabernet Cortis a Satin noir mají svůj vlastní senzorický profil, zatímco Laurot se podobá odrůdě Merlot. Jako nejvhodnější způsob vinifikace byl nejčastěji vyhodnocen ohřev rmutu. V případě bílé odrůdy Calardis blanc byly všechny vzorky hodnoceny výše než kontrolní Ryzlink rýnský. Obdobně dobře dopadly i vzorky odrůdy Sauvignac při porovnání se Sauvignonem blanc a Cabernet blanc měl v průměru rovněž vyšší hodnocení než tato kontrola. Analytické hodnocení bylo provedeno u odrůd Muscaris a Muškát žlutý s cílem zjistit, zda lze tyto dvě odrůdy od sebe odlišit. Ukázalo se, že senzoricky to možné již není, ale analyticky velmi dobře.

Celý projekt je pětiletý (2019 – 2024) a je hrazen Spolkovým ministerstvem zemědělství Německa.
Více na adrese: https://piwi-international.org/aktuelles/news-forschung/
VITIFIT/JS