Komise v části víno Česku připomíná, že alespoň jedno opatření a (5 % výdajů) by mělo být zaměřeno na ochranu životního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, zlepšení udržitelnosti výrobních systémů a procesů, snížení dopadu odvětví vína na životní prostředí, úspory energie a zlepšení celkové energetické účinnosti odvětví vína. Z plánu podle Komise není zcela jasné, jak toho chce ČR dosáhnout. Zde se podle mého názoru přímo nabízí podpořit PIWI odrůdy.

 

Podporou PIWI odrůd se dosahuje:

Ochrana životního prostředí
o Úspora až 80 % přípravků na ochranu rostlin
o Redukce průjezdů vinicí traktorem minimálně o 40 %

Reakce na změnu klimatu
o Snížením používání traktoru se snižuje stopa CO2 jednak přímo nevypouštěním výfukových plynů, ale i nepřímo nižším podílem potřeby traktoru a postřikovače na hektar vinice, tudíž nižším požadavkem na jejich výrobní počet

Zlepšení udržitelnosti
o Z dlouhodobého hlediska jsou PIWI odrůdy ekonomičtější i ekologičtější
o Snížením průjezdů traktorem se snižuje utužení půdy ve vinici

Úspora energie a zlepšení energetické účinnosti odvětví vína
o Úsporou až 80 % přípravků na ochranu rostlin se šetří energie na jejich výrobu
o Redukcí průjezdů se snižuje energie potřebná na výrobu aplikační techniky, na pohonné hmoty a lidská práce

Při ekologickém vinohradnictví s klasickými odrůdami se oproti IP zvyšuje počet průjezdů řádkem vinice za rok o 0,8 (Döring, 2022), kdežto v případě PIWI odrůd se naopak snižuje o 4 až 5. Průměrná potřeba energie na litr vína činí 0,6 kWh/l. Jenom u nafty činí průměr 229 l/ha. Uhlíková stopa na litr vína činí 0,5 až 2 kg CO2 (Durner a Freund, 2022), nejvíce se na ní podílí obaly vína (43 %) a pak produkce hroznů (22 %).

Ekologické vinohradnictví s využitím PIWI odrůd je dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí i ekonomického, potřebuje ale „nastartovat“. Už  desítky let se točí v začarovaném kruhu, kdy spotřebitelé tvrdí, že nemohou ochutnat víno z PIWI odrůd proto, že na trhu nejsou, a naopak producenti že je nemohou pěstovat, protože o ně na trhu není zájem. Situaci by vyřešilo jednorázové „startovné“ při výsadbě, například ve výši 20 tisíc Kč/ha.

Ing. Jiří Sedlo, CSc.